Od 2. srpna 2026 platí v Evropské unii nová povinnost pro každého, kdo pracuje s umělou inteligencí. Málokdo ale tuší, jak široce ji zákon míří. Není to jen o tom, že chatbot musí říct, že je robot.
Jde o článek 50 AI Actu (nařízení EU 2024/1689) a týká se čtyř docela odlišných situací, od chatbotů přes generovaný obsah až po deepfaky.
Jedna myšlenka, čtyři případy
Celý článek 50 stojí na jedné jednoduché zásadě: nikdo by neměl omylem považovat AI za člověka nebo umělý obsah za autentický. Zákon ji ale rozepisuje do čtyř konkrétních povinností:
- Přímá komunikace s AI: Chatbot, hlasový asistent, cokoli, kde člověk mluví s umělou inteligencí, musí mu to dát jasně najevo hned na začátku. Výjimka tu není žádná.
- Generovaný obsah: AI nástroje musí do svých výstupů, textu, obrázků, zvuku i videa, vkládat skrytý technický otisk, který jde později strojově ověřit. Tuhle povinnost ale nese výrobce nástroje, ne člověk, který ho použije.
- Rozpoznávání emocí a biometrická kategorizace: Kdo takový systém nasadí, musí o tom informovat lidi, na které se používá.
- Deepfaky a AI texty o věcech veřejného zájmu: Musí být označené jako umělé, pokud ovšem neprošly skutečnou lidskou kontrolou s jasnou redakční odpovědností.
Kde končí povinnost a kde začíná zdravý rozum
Poslední bod bývá nejčastěji nepochopený. Lidé si z něj odnesou dojem, že úplně všechno, co jim s psaním pomůže AI, musí být viditelně označené. Tak to není.
Ta výjimka pro lidskou kontrolu platí jen pro deepfaky a texty informující veřejnost o věcech veřejného zájmu, ne pro běžný firemní nebo marketingový obsah. A i tam stačí, aby si text před zveřejněním skutečně přečetl, upravil a schválil konkrétní člověk, který za něj nese odpovědnost.
Jinými slovy, pokud vám AI pomůže s návrhem blogového článku a vy si ho pak sami projdete a pustíte ven pod svým jménem, žádnou nálepku pod něj dávat nemusíte. Skrytý technický otisk, o kterém byla řeč výše, řeší dodavatel AI nástroje na pozadí, ne vy.
Co se naopak neodkládá
Léto 2026 přineslo i takzvaný digitální omnibus, nařízení (EU) 2026/1744, které část AI Actu odsunulo. Klasifikace vysoce rizikových systémů z přílohy III má nově termín až prosinec 2027, příloha I dokonce srpen 2028.
Článek 50 mezi odloženými body není. Platí od 2. srpna 2026 beze změny, jediná úleva je technická, kdo byl na trhu už před tímto datem, má na zavedení strojového značení obsahu čas až do 2. prosince 2026.
Sankce za porušení přitom nejsou symbolické. Podle článku 99 AI Actu hrozí pokuta až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu firmy.
Text je největší oříšek
Zajímavé je, že to skryté strojové značení funguje u různých typů obsahu různě dobře. U obrázků a zvuku existují zavedené postupy, viditelné i neviditelné vodoznaky, podepsaná metadata. U textu je to o dost složitější, protože stačí ho zkopírovat jinam a metadata jsou pryč.
Slibně vypadá takzvané statistické vodoznakování, model při generování mírně systematicky preferuje určitá slova podle skrytého klíče, což jde zpětně poznat i po zkopírování. I evropský návrh Code of Practice ale zatím přiznává, že jednotný standard pro text ještě není hotový.
Jak se na to díváme v AI Heroes
Tuhle oblast sledujeme dlouhodobě a máme na ni i samostatnou stránku, kde postupně sledujeme, co z AI Actu reálně platí, co bylo odloženo a co teprve přijde. Najdete ji na aiheroes.cz/ai-act-kompletni-pruvodce.
Řešíte, jestli se vás některá z těchhle povinností týká?
Rádi se na to podíváme společně, mrkněte na aiheroes.cz/integrace-ai a probereme, co to pro váš byznys konkrétně znamená.